Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), prošel od svého nabytí účinnosti dne 1. ledna 2008 již několika desítkami různých větších či menších proměn. Aktuálně se v legislativním procesu nacházejí dva vládní návrhy zákona, které novelizují právě tento zákon. Obě novely jsou odborníky i laiky očekávány s velkým napětím, neboť mají zásadně zasáhnout do průběhu insolvenčního řízení a pozměnit také některé jeho základní instituty. Sledují tím tak zejména Programové prohlášení vlády z února 2014, ve kterém byl vyhlášen mimo jiné „nesmlouvavý boj proti zneužívání exekucí a neférovým insolvencím“.
První z chystaných novel
Starší z naplánovaných změn, která je označena jako sněmovní tisk č. 785, již byla schválena Poslaneckou sněmovnou i Senátem a dne 31. 1. 2017 byla doručena k podepsání prezidentovi republiky. Pokud tedy hlava státu zákon podepíše, novela následně nabyde účinnosti 60 dní po svém vyhlášení. Hlavní obměny se dle důvodové zprávy týkají posílení dohledu nad insolvenčními správci, zvýšení celkové transparentnosti řízení a zlepšení nedostatečné ochrany dlužníků před tzv. šikanózními insolvenčními návrhy.
Platná právní úprava dozoru ministerstva nad insolvenčními správci je dle názoru vlády nedostačující, neboť neumožňuje účinnou kontrolu a sankcionování porušení povinností správců. Novelou tak budou rozšířeny dohledové pravomoci ministerstva spravedlnosti a mimo jiné měla by být zřízena nová pracovní místa v rámci dohledového útvaru ministerstva.
Dále novelou dojde také k zavedení elektronických formulářů pro správce, na kterých budou muset soudu podávat důležité dokumenty. Tímto krokem se očekává zrychlení vyřizování věcí soudy a efektivnější kontrola práce ze strany soudů.
Třetí ze zásadních změn se týká samotného zahájení řízení. Šikanózní návrh je označení návrhu, jehož cílem je poškodit jinou osobu. V okamžiku, kdy je takovým návrhem zahájeno insolvenční řízení, dochází k poškození dlužníka, u kterého úpadek ve skutečnosti vůbec nehrozí a návrh na něj někdo podal pouze s cílem ho zdiskreditovat. Nyní se návrh musí zveřejnit do dvou hodin od podání, což soudu nedává v podstatě možnost provést řádný přezkum. Nově bude moct soud zveřejnění návrhu v rejstříku odložit až o sedm dní, během nichž ho přezkoumá a případně ho odmítne, pokud bude bezdůvodný.
Druhá novela aneb „dluhová amnestie“
Novější z obou novel, sněmovní tisk č. 1030, budí ve společnosti ještě o něco větší zájem. Někdy bývá tato novela označována jako tzv. „dluhová amnestie“, hlavně s ohledem na to, že vypouští stávající podmínku pro schválení oddlužení, spočívající v tom, že dlužník musí být schopen v průběhu 5 let splatit alespoň 30 % svých dluhů. Novela je ovšem aktuálně na začátku legislativního procesu, neboť teprve 8. 2. 2017 předložila vláda sněmovně její tisk. Předpokládaná účinnost zákona je plánována na 1. 1. 2018, ovšem zůstává otázkou, jak dlouho bude projednávání skutečně trvat a také jak bude celý text během toho změněn.
Důvodová zpráva uvádí, že současné podmínky umožňují schválení oddlužení a osvobození od placení zbývajících dluhů pouze dostatečně movitým osobám. Zrušení 30 % hranice je údajně odůvodněno veřejným zájmem na tom, aby se lidé, kteří se ocitli třeba v tzv. dluhové pasti, mohli vrátit do ekonomicky aktivního života a tím tak napomohli úsporám na straně státu. Nový § 412a insolvenčního zákona tedy rozlišuje čtyři různé kategorie splnění oddlužení, a to konkrétně pokud:
- dlužník splní věřitelům všechny pohledávky,
- dlužník splní do 3 let alespoň 50 % pohledávek věřitelů,
- dlužník splní do 5 let alespoň 30 % pohledávek věřitelů,
- dlužník bude plnit po dobu 7 let a soud mu oddlužení nezruší (což by mohl učinit například v případě, že dlužník nebude plnit nebo se znovu zadluží).
Zpráva sama přiznává, že navrhovaná úprava může být z povahy věci pro věřitele méně příznivá, nicméně to je dáno tím, že sleduje širší hospodářský a sociální efekt. V některých případech je tedy ospravedlnitelné, aby určitá skupina obyvatel (zde dlužníci) byla určitým způsobem zvýhodněna, ovšem pouze pokud na tom převažuje veřejný zájem. K určitým změnám ve prospěch věřitelů lze naopak zařadit novou možnost zpeněžit majetkovou podstatu dlužníka, i když plní splátkový kalendář. Rozšiřuje se tak možnost, aby v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud prodal přebytečný majetek dlužníka a z výtěžku poté uspokojil věřitele.
